Jdi na obsah Jdi na menu
 


Betonová ponorka

 

Před několika lety byl zveřejněn ruský návrh útočné ponorky, která měla být vyrobena z betonu. Ačkoli se tento nápad může zdát fantastický, podle odborníků je zcela reálný a mohl by podstatně ovlivnit vedení námořních operací.

 

Beton není materiálem, který by si většina lidí spojovala se stavbou lodí. Přesto však existuje mnoho betonových plavidel různých velikostí, od kánoí přes remorkéry po luxusní jachty. Ani koncepce betonové ponorky není nová a její tvůrce už před mnoha lety předpokládal, že betonové ponorky by jednou mohly nastoupit na místo ponorek kovových.

Obrazek 

Heinz Lipschutz a jeho idea

Německý námořní inženýr Heinz Lipschutz (1919‑2001) navrhoval stavbu betonových ponorek už v roce 1957. Argumentoval hlavně odolností betonu v tlaku, která by ponorkám umožnila sestoupit do mnohem větších hloubek. Betonová ponorka by se ponořila až pětkrát hlouběji než ocelová a měla by desetkrát větší dosah. Betonová konstrukce by také znesnadnila detekci ponorky pomocí pasivních i aktivních sonarů, neboť pórovitá struktura betonu by tlumila veškeré zvuky.

Lipschutz přirovnal kovové, resp. betonové ponorky k letadlům lehčím, resp. těžším než vzduch. Kovová ponorka mění hloubku pomocí balastních nádrží, do nichž načerpává vodu nebo vzduch. Tím mění svůj vztlak a podle toho klesá nebo stoupá. Ponorka z betonu by takové nádrže neměla, takže by byla vždy těžší než voda a vztlak by musela vytvářet vlastními silami, stejně jako letadla těžší než vzduch. Při pohybu vpřed by vztlak vytvářela „křídla“ s hydrodynamickým profilem a pro udržení na místě by sloužily pohyblivě umístěné šrouby, vlastně jakýsi ekvivalent nosných rotorů vrtulníků.

Lipschutz dal svému návrhu název „Underwater Plane“ (podmořské letadlo) a nabízel jej britské Royal Navy, která však nejevila zájem. Počátkem 90. let se k projektu vrátila skupina expertů ze Southampton University, kteří chtěli ověřit reálnost tohoto konceptu. Výsledky však nebyly příliš optimistické. Beton sice snese velkou zátěž v tlaku, ale jeho struktura zároveň znamená velmi malou pevnost v tahu. Trup betonové ponorky by nepraskl vlivem tlaku, ale mohlo by jej snadno rozlomit i slabé podélné namáhání při změně hloubky. Naopak ocel snese přibližně stejné zatížení v tlaku i tahu.

 

(pre viac informacií si možete pozrieť galériu.jasne tam viieť model aj s čitateľnymi vysvetlivkami.)

 

 

 

Obrazek

 

 

Betonová hrozba

Problém byl v tom, že Lipschutz navrhl ponorku zkonstruovanou z běžného stavebního betonu, který se skládá z cementu, písku a vody. Ale v 90. letech se objevily nové typy betonu, které místo písku obsahují drcený křemen, křemenný prach, ocelová a grafitová vlákna, latex, polymerové akryláty a jiné zpevňující látky. Pevností v tlaku se vyrovnají titanu a pevností v tahu se blíží oceli. Např. francouzská firma Bouygues vyrábí beton RPC (Reactive Powder Concrete), jehož pevnost je 250krát větší než pevnost normálního betonu.

Ruská betonová ponorka má mít kapkovitý trup, jež má vzniknout jako odlitek z betonu, který obsahuje jemný keramický prach a je zpevněný kevlarem. Plavidlo má dvě „nosné plochy“ a čtyři elektromotory pohánějící vodní turbíny s pohyblivými tryskami. Ty by ponorku poháněly vpřed a umožnily by i udržovat hloubku. Výzbroj má obsahovat šest příďových torpédometů pro klasická elektrická torpéda a třináct vertikálních šachet pro raketová torpéda Škval, která dosahují rychlosti přes 360 km/h (více o nich v ATM č. 11/2003). Posádku má tvořit šest mužů.

Takové ponorky by mohly plout v hloubkách mnoha stovek metrů a vypouštět torpéda Škval vzhůru proti hladinovým lodím, jež by se mohly jen těžko bránit. Tyto ponorky by byly technologicky nenáročné a levné, takže by bylo snadné vyrábět je ve velkých sériích. Britský odborník na námořní zbraně Julian Nettlefold soudí, že zejména pro země třetího světa může betonová ponorka s torpédy Škval představovat velmi zajímavou nabídku, které se britské i americké námořnictvo dost obávají. Podle Nettlefolda hrozí, že levné betonové ponorky v rukách států, jako je Írán, budou za několik let schopné ohrožovat americké operační svazy letadlových lodí nebo blokovat námořní dopravní trasy.

 

Dodnes namorne sily ruskej federacie podla dostupnych informaciami nedisponuju ich čas možno ešte len pride.

ruska federacia však dodnes disponuje ponorkami tiredy oskar znamej ako tajfun.

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář